„Všechno co potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole“ 

Specifika i důležitost předškolního vzdělávání z hlediska socializace dítěte a jeho významu pro celý život.

   O všechno se rozděl.

Hraj fér.

Nikoho nebij.

Vracej věci tam, kde jsi je našel.

Uklízej po sobě.

Neber si nic, co ti nepatří.

Když někomu ublížíš, řekni - promiň.

Před jídlem si umyj ruce.

Splachuj.

Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.

Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.

Každý den odpoledne si zdřímni.

Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni se někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.

 STÁDIA POJETÍ VÝVOJE OSOBNOSTI

JÁ VE VĚKU….

BATOLECÍM – JSEM TO, CO MOHU SVOBODNĚ DĚLAT 

 PŘEDŠKOLNÍM – JSEM TO, CO ČINÍM 

 ŠKOLNÍM – JSEM TO, CO DOVEDU

 DOSPÍVÁNÍ – JSEM TO, ČEMU VĚŘÍM

 MLADŠÍ DOSPĚLOSTI – JSEM TO, CO MNE BAVÍ A TO CO MILUJI

 STŘEDNÍHO VĚKU – JSEM TO, CO MOHU NABÍDNOUT A TO CO POSKYTUJI

 ZRALOSTI – JSEM TO, CO PO MNE ZŮSTANE

 TVOŘIVÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA

Konfucius řekl:

„Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím.“

Člověk si zapamatuje:

10% informací, které slyší,

20% informací, které vidí,

50% informací, které slyší a vidí,

a 80% z toho, co si sám vyzkouší.

20 VZKAZŮ DÍTĚTE RODIČŮM

Většina rodičů se domnívá, že přesně ví, co si jejich děti myslí. Dobří rodiče chtějí pro své děti jen to nejlepší a myslí si, že dobře vědí, co to „nejlepší” je. Výchova je složitý proces a jeho důležitou součástí je umění vzájemně si naslouchat a respektovat se.

1 Nerozmazlujte mě - Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu, já vás jen zkouším.

2 Nebojte se být přísní a pevní -  Mám to raději, cítím se tak bezpečnější.

3 Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky  - Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

4 Nedělejte ze mne menšího, než jsem - Nutí mě to, abych se nesmyslně choval jako velký.

5 Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti -  Daleko víc na mne zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.

6 Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy - Nabourává to můj smysl pro hodnoty.

7 Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád -Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mne ohrožuje.

8 Nechraňte mě před všemi důsledky mého jednání -  Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.

9 Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám - Dokážu se s nimi vyrovnat.

10 Nesekýrujte mě -  Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat „mrtvého brouka“.

11 Nedávejte ukvapené sliby -  Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

12 Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl  - Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.

13 Nepokoušejte nadměrně mou poctivost - Dostanu strach a pak lžu.

14 Nebuďte nedůslední  - To mě úplně mate.

15 Neříkejte mi, že mě nemáte rádi - I když někdy dělám příšerné věci.

16 Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti -  Pro mě jsou hrozivě skutečné, hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět.

17 Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní - Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

18 Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit - Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejším.

19 Nezapomínejte, jak rychle dospívám - Je to určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.

20 Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění - Ale to vám nemusím říkat, že ano?

PhDr. Petr Šmolka